Poranění, nehody a úrazy u dětí - možné komplikace a řešení.

IMUNOBLOG / 28.06.2022

Letní měsíce patří v průběhu roku mezi ty oblíbené, děti skončí školu a začínají letní prázdniny. Slunce, teplo, dlouhé letní večery nám přinášejí zábavu i odpočinek a spoustu možností trávit více času venku společně s dětmi. Nabízejí se různé příležitosti k trávení času v přírodě, cestování, sportování, grilování, přičemž děti rádi zkoušejí nové věci a jsou v pohybu.

Bohužel nesmíme zapomenout na to, že tento letní, prázdninový čas je spojen i se zvýšeným rizikem vzniku úrazů a poranění u dětí. Nejčastěji se poraní děti v předškolním věku. Malé děti neznají nástrahy a nebezpečí, neumí se chránit, ani předvídat ohrožení a tím se zvyšuje i riziko vzniku vážného poranění.

Poslední statistiky hovoří o velmi negativních číslech a to, že v Česku zemře ročně kvůli úrazům průměrně více než 200 dětí a mladistvých do 19 let. V tomto věku více než polovina úrazů dětí vzniká v domácím prostředí. Největší riziko hrozí dětem v koupelně a kuchyni. Myslím si, že je na místě upozorňovat na prázdninová rizika poranění dětí a jejich následná řešení. Je důležité říci, že mnohým z nich lze předejít vhodnou prevencí.

PÁDY 

Při vývoji dětí jsou pády běžnou součástí, jelikož dítě ještě nemá stabilitu a takovou jistotu v pohybu. Při pádu dítěte z jeho samotné výšky (bezpečnostní výšky) nemají pády ve většině případů vážné následky. Upozornit je třeba hlavně na nebezpečné pády, které vznikají při nedostatečném dohledu dospělé osoby. Sem řadíme všechny pády kojenců z částí nábytku – přebalovací pult, rodičovská postel, gauč nebo i pády větších dětí z prolézaček, kol, bruslí nebo trampolíny.

Po pádu je důležité dítě důsledně sledovat alespoň 48 hodin s buzením i během nočního spánku v pravidelných 2 - 3hodinových intervalech do plného vědomí. aby dítě bylo orientováno časem a prostorem a odpovídalo adekvátně.
Hned po pádu si na dítěti všímáme, jestli na nás reaguje, zda bylo při vědomí, plakalo. Dále je třeba se zaměřit na přítomnost zvracení nebo stěžování si na bolest hlavy. Pokud by se jakýkoli z těchto příznaků vyskytl, je třeba ihned vyhledat lékařskou pomoc.

ZLOMENINY

K vážným a nepříjemným úrazům dochází většinou při hrách a sportovních aktivitách hlavně na hřištích, při bruslení a kolektivních sportech, kde jsou nejčastějšími úrazy zejména různé zlomeniny končetin.

U zlomenin dochází k porušení celistvosti kosti, která vzniká působením velké síly, jež kost nedokáže absorbovat. Známe různé typy zlomenin. Při otevřených zlomeninách je přítomno i porušení celistvosti kůže – rána. U dětí jsou typické také různé specifické zlomeniny dětského věku (např. zlomeniny z ohnutí nebo zlomeniny vrbového proutku). Rizikové jsou zlomeniny v růstové ploténce, kdy může dojít k poruše růstu. Tyto zlomeniny mají rovněž ztíženou diagnostiku RTG. Děti typicky tlumí pády končetinami, i proto jsou u nich nejčastější právě zlomeniny končetin.

HEMATOM – PODKOŽNÍ KRVÁCENÍ

Při těchto poraněních se nepoškozuje kožní kryt, malou silou a tlakem se natrhnou krevní vlásečnice v podkoží a vzniká krvácení do okolního prostoru mezi sval a tuk. Modřiny na břiše, končetinách a hrudníku bývají méně nápadné, neboť se mohou šířit dovnitř. U hematomu (modřiny) na hlavě je to jiné. Hlava je dobře cévně zásobená. Lebeční kosti tvoří pevný podklad a zakrvácení se nemá kam přesouvat, tím pádem vzniká vyvýšenina – boule. V minulosti se doporučovalo na vyvýšeninu zatlačit např. příborovým nožíkem nebo lžící, dnes se to už nedoporučuje. Důvodem je větší riziko vzniku zánětlivé reakce v místě úrazu a v okolí. Na místo udeření je vhodné přiložit studený obklad.

ODŘENINY A RÁNY

Odřeniny jsou drobné ranky, při kterých je poškozen kožní kryt při nárazu na drsný povrch. Odřenina může být znečištěná a krvácet. Na začátku je třeba ránu umýt a mechanicky vyčistit. Následně se postižené místo vydezinfikuje. Aktuálně je na trhu již mnoho dostupných preparátů, které jsou vhodné pro dětského pacienta a neštípou. Pokud je to nutné, ránu můžete sterilně překrýt. Náplasti s dětskými motivy mohou být při samotném ošetřování odřenin nápomocné. K regeneraci kůže je následně vhodné nanášet preparáty na hojení a obnovu kůže, které obsahují například komplex biologicky aktivních polysacharidů s majoritním zastoupením beta-glukanu, který pokožku i intenzivně hydratuje a regeneruje.

V dětském věku převládají různé tržné rány, které vznikají při porušení kožního krytu vlivem tahu a tlaku. Bývají to nerovné rány s nesouměrnými okraji, což zhoršuje jejich ošetření. Ošetření je stejné jako u odřenin. U ran větších rozsahů, pokud je poranění hluboké, nachází se v obličejové nebo ve vlasaté části hlavy, nebo pokud je řezná rána dlouhá a široce otevřená či nepřestává krvácet, je vhodné navštívit chirurgickou ambulanci a ránu dát posoudit lékaři, aby rozhodl o potřebě realizovat suturu (steh, šití) rány. Tu je vhodné provést v časovém okně 4-6 hodin pro lepší kosmetický efekt.

ASPIRACE CIZÍHO TĚLESA

Aspirace (vdechnutí) nejčastěji vzniká při jídle, během pohybu, při hře s drobnými hračkami např. legem. U malých dětí pozor také na luštěniny, popcorn, knoflíky, bonbóny. Cizí těleso v dýchacích cestách může způsobit neúplnou obstrukci, kdy není zcela uzavřen lumen dýchacích cest. Dítě může mít potíže s dýcháním, plakáním. Při dýchání mohou být slyšitelné vedlejší fenomény (pískoty) volným uchem. První pomoc v této situaci je dítě vybízet ke kašli. Kašel je nejúčinnější metoda pro uvolnění dýchacích cest.

Při úplné obturaci (uzávěru) lumenu dýchacích cest dítě nemůže plakat, kašle jen velmi slabě nebo nekašle vůbec. Dítě přestává mít spontánní dechovou aktivitu, objevují se známky cyanózy (zmodrání kůže) a dítě má poruchu vědomí. Je třeba začít realizovat manévry při aspiraci, pokud se nepodaří vypudit cizí předmět z dýchacích cest a dítě nedýchá, zahajujeme klasickou kardiopulmonální resuscitaci u dětí. 

OTRAVY

Pokud máte doma malé dítě, víte, že oči je třeba mít opravdu všude. Stačí jen pár minut ticha a už víme, že se něco děje. Největší riziko náhodné otravy u dětí představuje období batolete ve věku 1-3 let. Tyto děti už mají sice pohybové schopnosti, ale nejsou schopny adekvátně zhodnotit nebezpečí dané situace. V prvním a druhém roce jsou otravy nejčastěji způsobeny pokojovými rostlinami, kosmetikou a čisticími prostředky, které jsou v domácnosti nesprávně uloženy v dosahu dětí. Naopak starší děti už chtějí více napodobovat, a proto je mnohem vyšší riziko otravy léky.

V domácnosti často dochází také ke vzniku náhodných otrav, děti jsou zvědavé a chtějí vše zkoušet a ochutnávat. Je třeba dávat velký pozor a dostatečně zajistit uchovávání takových nebezpečných přípravků mimo dosah dětí. Nejbezpečnější je uchovávat takové přípravky v uzavíratelných nádobách na vyšších poličkách, kam děti nemají dosah.

Mezi nebezpečné látky patří léky, čisticí a dezinfekční prostředky, ředidla, benzín, lepidla, odbarvovač, lak na nehty, odlakovač, prostředky na praní, bělicí prostředky, kosmetické přípravky, jedy pro hlodavce a jiné škůdce (různé barevné kuličky).

Již malé množství čisticího prostředku s obsahem louhů nebo kyselin může vést k poleptání sliznice trávicích cest s dlouhodobými následky. Po zvracení je vhodné podat živočišné uhlí a okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. K vyšetření k lékaři je vždy třeba přinést originální balení požitého přípravku, aby se mohla určit přesná dávka a složení přípravku.

Pozor je třeba si dát i na pokojové rostliny, které se nacházejí u Vás doma.
Spathiphyllum (Lopatkovec), Dieffenbachia (Difenbachie). Části těchto rostlin obsahují krystaly šťavelanu vápenatého.

Pokud dítě náhodou požívá části z těchto rostlin, postupujte následovně: dítěti vyjměte zbývající části z úst, následně mu umyjte ruce, spojivkový vak, pokud bylo zasaženo i oko. Zvracení nikdy nevyvolávejte. Pokud má dítě pálení, můžete mu dát pít studenou vodu nebo cucat kostku ledu, z domácí lékárničky můžete podat Carbosorb (černé uhlí). Vždy následně telefonicky kontaktujte Toxikologické informační středisko (TIS), kde Vás budou přesně navigovat, jak dále postupovat.

Další častou náhodnou otravou u dětí je také saponát na mytí. Zde je důležité apelovat na fakt, že se nikdy nevyvolává zvracení, protože zde hrozí riziko aspirace (vdechnutí) pěny. Je třeba podávat malé množství tekutin po lžičkách, ať už čaj nebo vodu. Z domácí lékárničky můžete podat přípravky s účinnou látkou Simethicon, která má za úkol regulovat nadměrnou plynatost a snižuje tvorbu pěny v žaludku. Pokud při nebo po zvracení přetrvává kašel, ihned je třeba vyhledat lékařské zařízení. Je zde riziko aspirace. 

POPÁLENINY

Dalším z častých úrazů u dětí v domácnosti je vznik popálenin. V 90 % je to opaření horkou vodou, čajem nebo kávou. U malých dětí je nejdůležitější prevence, vaření na zadních plotýnkách, nepoužívejte ubrusy – je zde vysoké riziko stažení horkých věcí na sebe. Pozor i na otevřený oheň – krb, svíčky a elektrické spotřebiče, zejména na žehličku a rychlovarnou konvici. Převržení rychlovarné konvice s horkou vodou může mít pro dítě fatální následky. Jako první pomoc při popálení je vždy okamžitě zastavit působení tepla a zahájit důležité chlazení. U dětí však vždy chladíme maximálně 5 % povrchu těla, přičemž 1 % určíme jako dlaň dítěte. Pokud má dítě spálenou větší část kůže, chladíme zbytek kůže obklady.

U oblečení musíme být opatrní. Pokud má dítě spálené oblečení, nikdy nedáváme dolů všechny vrstvy najednou. Vždy je důležité opatrně zkusit, zda vrstva oblečení, která je na kůži, není na kůži přiškvařená. Pokud vzniknou na kůži puchýře s čirou tekutinou (plazmou), nikdy je nepropichujeme, hrozí riziko infikování rány a vzniku superinfekce. Lehčí popáleniny můžeme po zchlazení sterilně překrýt. Pokud má dítě popáleniny od slunce, je vhodné použít přípravky s panthenolem, případně i v kombinaci s obsahem biologicky aktivních polysacharidů na bázi beta-glukanu, které pokožku zregenerují a hydratují.

ÚPAL, PŘEHŘÁTÍ

Je způsobeno přehřátím organismu, kdy z těla není odvedeno dostatečné množství tepla. Tělo více tepla přijímá, než je schopno předat do okolí. Příčiny vzniku jsou hlavně dlouhodobý pobyt v horkém a vlhkém prostředí, přičemž to nemusí být jen přímo na slunci a nedostatečný pitný režim. Klinicky se projeví únavou, bledostí, bolestmi hlavy, zvýšenou teplotou, zarudnutím v obličeji, zrychleným dýcháním, přičemž mohou vzniknout až svalové křeče, halucinace i bezvědomí.

V případě bezvědomí nepodávat tekutiny, uložit dítě do stabilizované polohy a přivolat lékařskou pomoc.
Na závěr už jen připomenu, že nejdůležitější je v tomto případě prevence, avšak pokud už dojde k poranění, důležité je ovládat první pomoc a správně toto poranění ošetřit.

MUDr. Monika Michňová, dětská lékařka