Už za chvíli nás to čeká znovu: hromadné posunutí hodinových ručiček a o hodinu kratší spánek. Asi pro vás nebude překvapením, že právě březnová úprava času je u lidí mnohem méně oblíbená než ta říjnová. Protože, samozřejmě spíme o hodinu méně. To může být pro tělo matoucí a pro rizikovější skupiny dokonce ohrožující. Proč? A jak se na posun hodinových ručiček připravit předem?
Stejně jako při cestování do jiného časového pásma, i při změně času nastává změna cirkadiánního rytmu těla. Je to vlastně denní režim, který má každý organismus nastavený podle svých zvyků. Kdy spí, kdy jí, kdy cvičí, kdy chodí do práce…
Právě nedostatek spánku a následná změna návyků zhoršuje schopnost myslet, pamatovat si informace nebo se rozhodovat. Naše tělo má také větší chuť na sladké a zhoršuje se fungování imunitního systému.
Zdravým lidem bez poruch spánku trvá několik dní, než si zvyknou na nový režim. Horší je to u dětí a starších osob, lidí s duševním onemocněním nebo pacientů s kardiovaskulárním onemocněním.
Ve Švédsku si například všimli, že v prvních třech dnech po posunu času se vyskytl vyšší počet srdečních infarktů. Prokázán je i nárůst průmyslových či dopravních nehod, které se staly bezprostředně po změně času. Méně světla podvečer také dokáže spustit některá duševní onemocnění. Proto by se posun času u ohrožených skupin neměl brát na lehkou váhu. Chcete vědět, jak se na něj připravit?
Podle Americké akademie spánkové medicíny tělu může trvat pět až sedm dní, než si zvykne na nový spánkový režim. V lepším adaptování mu můžete pomoci i tak, že svůj spánkový režim posunete o přesně stejný počet dní. To znamená, že budete chodit spát o 15 až 20 minut dříve než obvykle. A o stejnou dobu dříve budete vstávat. Myslete přitom na to, abyste si zachovali optimální 7 až 9hodinový spánek. A pokud se i během tohoto období budete přes den cítit ospale, vyhněte se zdřímnutí si během dne. Raději ho překonejte a jděte spát dříve.
Nestačí jen posunout svůj spánkový režim, musíte podle toho upravit i režim ostatních aktivit. Mluvíme o každodenních rutinních činnostech, které ovlivňují fungování organismu. Například kdy jíte, cvičíte nebo užíváte léky. Mozek se totiž neřídí jen slunečními hodinami, ale také podněty, které mu dáváte. Proto je třeba všechny zvyky posunout o stejný čas jako spánek, o kterém jsme mluvili v předchozím odstavci.
Proč naše prababičky vstávaly a chodily spát se slepicemi? Právě proto, že naše tělo má tendenci řídit se světlem. Když pronikne do očí, mozek automaticky vypne produkci melatoninu. To je hormon, který podmiňuje denní rytmus. Pokud svému tělu dopřejete ranní světlo, přizpůsobíte se letnímu času snadněji. Protože světlo se zase stará o zvýšení hladiny serotoninu, který pomáhá s probouzením.
Zkuste večer uplatnit opačný princip. Vyhýbejte se jasnému světlu alespoň tři hodiny před spaním. Váš melatonin začne stoupat, což podpoří spánek.
Nyní tedy víte, jak a proč se na časový posun připravit předem. Zbývá nám už jen jediné: popřát vám dobrou březnovou noc…
klinický imunológ, alergológ, pediater
klinický imunológ a alergológ
kožný lekár, dermatovenerológ