Alergie u dětí

IMUNOBLOG / 16.05.2022

Jarní měsíce patří mezi lidmi k těm oblíbeným. Příroda se začíná probouzet, stromy rašit, květiny kvést a sluníčko zvyšuje intenzitu svých paprsků. Tahá nás to víc do přírody na procházky a výlety a čas strávený uvnitř raději vyměňujeme za pobyt venku.Tyto příjemné chvíle nám však může znepříjemnit ALERGIE.

Alergie je obranná reakce, nepřiměřených rozměrů našeho imunitního systému, na látky z prostředí, které se nacházejí kolem nás. Tuto reakci vyvolávají alergeny, což jsou vlastně látky, které za běžných okolností zdravému jedinci neškodí, ale citlivému jedinci vyvolají vznik alergické reakce. Projevy této reakce bývají různé a během života mohou být postiženy jiné orgánové systémy. Nejznámější jsou inhalační alergeny, které se nacházejí ve vzduchu a do našeho organismu je vdechujeme. Patří sem plísně, roztoči a pyly různých trav, bylin a stromů. Zmínit je třeba i méně časté alergie na léky - hlavně na antibiotika (ATB) penicilinové řady a alergická reakce na bodnutí hmyzem nejčastěji včelou a vosou, které mohou být důvodem vzniku až anafylaktické reakce (náhlá a nejtěžší forma alergické reakce, která může skončit i smrtí).  

Počet alergiků bohužel rok od roku stoupá, alergie se nevyhýbají ani dětem. U nejmenších dětiček do popředí vystupují zejména projevy na kůži v podobě atopického ekzému a postižení trávicího systému, kde můžeme pozorovat různé formy potravinové alergie. Velmi častá je alergie na bílkovinu kravského mléka. Se zvyšujícím se věkem dětí se projevy postupně přesouvají z kůže a trávicího traktu do respiračního systému (alergická rinitida, astma bronchiale). Tento přesun se označuje jako alergický pochod. 

Vznik těchto alergických onemocnění ovlivňují 3 základní faktory:

1. Vnější faktory prostředí - znečištěné prostředí - znečištění ovzduší, expozice cigaretovému kouři, nadměrné užívání ATB, nesprávné načasování zařazování nemléčných příkrmů
2. Vnitřní faktory prostředí - stres, střevní mikrobiom, hormony
3. Genetická predispozice - rodinná anamnéza - pokud jsou oba rodiče alergici, tak riziko, že i dítě bude alergik je až 50-80 %

Typické klinické projevy u dětí jsou zarudnutí kůže až vznik kopřivky, otoky, svědění, bolesti bříška, zvracení, průjem, ztížené dýchání, pískání, kašel, neprůchodnost nosu, zarudnutí očí.

Definitivní diagnózu alergie určí lékař na základě důkladné anamnézy - genetická predispozice, průběh těhotenství, porod a poporodní období, důležité je fyzikální vyšetření - sledovat stav kůže, sliznic, auskultační nález, významnou roli mají i potravinové deníky. Následně se realizují specifické kožní testy, které nejsou ovlivněny věkem dítěte, důležité je však před vyšetřením vynechat léčbu k tlumení alergických projevů, aby nebyly výsledky zkresleny. V krevních testech se zaměřujeme na vyšetření specifických IgE protilátek. Důležitou součástí diagnostiky a určení samotné diagnózy však stále zůstává eliminace a následná expozice potravině a sledování reakce dítěte.

Léčba alergie je složena ze 3 základních bodů:

1. Odstranění alergenu – potravinové alergeny lze ze stravy vyloučit, horší jsou například inhalační alergeny, tam je dobré alespoň minimalizovat kontakt (omezit v sezóně pobyt venku, čistička vzduchu)
2. Farmakologická léčba - slouží hlavně k tlumení příznaků alergie
3. Hyposenzibilizace (specifická alergenová imunoterapie) - dlouhodobé podávání malého množství alergenu a tlumení reakce organismu 

EXISTUJE ÚČINNÁ PREVENCE ALERGIE?

Bohužel ne. Důležité je zaměřit se na vyloučení jednotlivých faktorů, vyloučit prenatální i postnatální expozici cigaretovému kouři, snížit užívání ATB, zdravá životospráva během těhotenství, kojení a pokud nelze kojit, podávat hydrolyzované formule kravského mléka.

MUDr. Monika Michňová, dětská lékařka